Vzdušné lázně Janov‚ o.s.

  Významní rodáci  

Maximiliam Clar 1890-1958 (Mnichov) malíř a grafik

Franz Grasse 1886-1959 (Babenhausen/Hessen) náčelník dělnického sportovního spolku Afus

Ignaz Hanke 1872-1960(Schmilka) místní kronikář a zakladatel obecního vlastivědného muzea

Alexander Richter 1883-1901(Dresden) saský královský komorní hudebník ve Dvorním divadle v Drážďanech

Ignaz Richter 1794-1860 hudební pedagog a violinový virtuos v St. Petěrburgu, Drážďanech a Podmoklech

Karl Hieke 1895-1973 učitel a vlastivědec

Obyvatelstvo

 

  V roce 1869 měl Janov 1124 obyvatel  

 

  V roce 1910 měl Janov 1213 obyvatel  

 

  V roce 1930 měl Janov 962 obyvatele  

 

  V roce 1939 měl Janov 921 obyvatele  

 

  V roce 1950 měl Janov 361 obyvatele  

 

  Z II. světové války se domů nevrátilo 38 občanů Janova  

 

  Po II. světové válce  byla třetina obyvatel vysídleno do tehdejší SRN, zbývající do bývalé NDR  

Domy

V roce 1930 zde bylo 214 domů

V roce 1950 zde bylo 189 domů

 

 

Vznik obce

Předpokládá se, že Janov vznikl jako německé sídliště, které údajně roku 1304 založil Benedikt von Michelsberg, kterému je připisováno i založení dalších sídlišť v okolí. Německé jméno vsi Janov, Johnsdorf/Jonsdorf, je spojováno s křestním jménem Johann, na Děčínsku zkráceno na John. Je však možné, že to bylo jméno místní, nelze ani vyloučit, že Benedikt von Michlsberg pojmenoval nové sídliště po svém otci, nebo snad, že samotným zakladatelem byl Johann von Michelsberg. V tom případě by se čas založení obce posunul do horizontu od poloviny 13. století do jeho konce.    

První známý listinný doklad, ve kterém je Janov zmiňován, je z roku 1410 (kronika České Kamenice). V roce 1446 je název vsi uváděn jako Jonsdorf, v roce 1543 jako Jonstorff, v zápisech roku 1596, 1614, 1635 Jonsdorff a roku 1639 Yanstorff.    

Z počátku patřil Janov, stejně jako okolní vsi, ke starému panství Scharffenstein. Od roku 1410 do roku 1470 byl přidělen k lennímu majetku Schaunstein-Hohen Leipa. Při dělení majetku rodu Salhausenů roku 1562 připadl Janov k majetku panství Binsdorf (Bynovec), a tím k panství Českokamenickému (Vartenberkové). Roku 1614 přešel do držení rodu Kinských. V letech 1634/1635 bylo panství Bynovec zabaveno a následně přiřknuto polnímu maršálu von Aldringen. Spolu s Bynovcem tedy i Janov. Na základě žádosti Johanna Oktaviana Kinského (syna v Chebu zavražděného Wilhelma Kinského) císaři byl Janov ponechán v držení rodu Kinských. Od té doby byl Janov enklávou Kinských v teritoriu Clary Aldringenů. Do roku 1850, kdy administrativně připadl k Děčínu, patřil pod Českou Kamenici.    

Vesnice Janov se rozkládá na náhorní plošině, dílem severozápadně od Janovského vrchu – Clarsberg, dílem na další plošině, svažující se jižně k Janovskému potoku a dílem je v údolní brázdě severozápadní plošiny. Součástí obce je samota Kuttelburg, dnes hájenky, která vznikla v roce 1850. Časem se rozrostla na čtyři domy a hostinec. Německé pojmenování vzniklo od slova Kuttel, což znamenalo povalující se pískovcové kameny, které byly použity na stavbu prvního domu. Hostinec „Zur Kuttelburg“ byl oblíbeným místem nejen turistů, ale i obyvatel okolních vesnic.

Pro svoji polohu a čistý vzduch byl Janov vyhledávaným letoviskem s přízviskem Luftkurort, tedy klimatické lázeňské místo.
Janov je v nadmořské výšce 260-340 m n.m. Janovský vrch – Clarsberg se tyčí do výšky 346 m n.m., severozápadní plošina strmě spadá do údolí řeky Kamenice, jižní pozvolněji do údolí Janovského potoka. Vrch je tvořen čedičem, překrytým pískovcovou vrstvou. V severozápadní části obce převažuje písčitá půda, v jižní jílovitá.  Katastr obce se rozkládá na 634 ha, kde necelá polovina plochy byla využívána jako zemědělská půda, zbytek jsou lesní porosty. Lesy patřily panství Clary-Aldringen, v roce 1924 byly zestátněny. Asi 78 ha lesů vlastnil janovský obchodník se dřevem Max Clar. Taktéž někteří sedláci byli majiteli lesů. Na jihu obce protéká Janovský potok, tvořící hranici katastrálního území, který se po cca dvou kilometrech vlévá do Suché Kamenice. V obci je velký a malý rybník (u mlýna) a několik rybníčků, zvaných Pflüce – louží. Typickým příkladem je „louže“ na golfovém hřišti a několik dalších v soukromých zahradách. Tyto louže sloužily k hospodářským účelům a většina z nich již zanikla. K zásobování pitnou vodou sloužily studny a studánky, posléze i místní vodovod, který rozváděl vodu od studní pod budovou bývalé školy do jižní části vsi, dnes již není v provozu.

 

 

Několik studánek i nadále však svému účelu slouží. Existence školy v Janově se datuje od roku 1748. V tomto roce byl jmenován první učitel Anton Griessel. Učilo se v domě č.p. 82. Roku 1810 byla na pozemku Ignaze Clara, za finanční pomoci Ferdinanda Kinského (1.000,- zlatých), postavena první škola. V letech 1869 – 1871 byla postavena nová budovy školy (č.p. 190) stavitelem Jozefem Stelzigem z Bynovce. Úřední vyučování bylo nejprve jednotřídní, od roku 1900 – 1945 trojtřídní.

 Tehdejší rychtářství se nacházelo v domě č.p. 1, který se nacházel v přibližně naproti dnešnímu obchodu, budova byla zbořena. K tomuto úřadu patřila určitá privilegia, např. právo pekařské, právo hodů a zabíjaček. Do toku 1914 sloužil v obci obecní hlídač. Elektrifikace obce byla provedena v letech 1923-25. Nejbližší vlaková stanice byla, dnes německá, Schöna, a to ve vzdálenosti 3 km, Děčín pak 10 km. Autobusové spojení bylo do Děčína a Hřenska. Poštovní úřad byl v obci Hřensko. Obchod (konzum) byl otevřen ve 20. letech 20. století.

Janov spadal pod římskokatolickou farnost v Arnolticích. Od poloviny 16. století, tedy skoro 300 let, byly občané evangelického vyznání. Křestní, oddací a úmrtní matriky jsou zachovány od roku 1785.  

Kaple sv. Jana Křtitele pochází z roku 1750, ale je bez oprávnění sloužit mše svaté. V kapli byla jeden metr vysoká socha Marie, matky Boží. Roku 1937 byla přemístěna do obecního vlastivědného muzea. Zvonek kapličky vyzváněl v poledne a večer, a dále pak při slavnostních příležitostech.                            

Vden obecních slavností, dne 24. června, vycházelo od kaple prosební procesí, které vedlo do kostela v Arnolticích. Mimo to se janovští věřící zúčastňovali náboženských slavností v Arnolticích, např. oslava Nanebevzetí Panny Marie. Velký počet věřících zúčastňoval i procesí k narození Panny Marie do České Kamenice, dne 8. června.        

Při cestě do Arnoltic, v lese, stojí Davidův kříž. Směrem do Růžové, na levé straně silnice před hřbitovem, stojí torzo kříže z roku 1705. Při silnici do Hřenska bývala skalní kaplička s obrazem Panny Marie.    

Od roku 1890 se pohřbívá na místním hřbitově, do té doby byli zemřelí uloženi na hřbitově v Arnolticích.